Castlevania: Symphony of the Night je nestárnoucí klasika

Souhlasíte s názorem, že aby člověk poznal opravdu kvalitní dílo, musí mít osobní zkušenost s uměleckým dílem nižší kvality? Pokud je vaše odpověď ano, pak je na vás, jestli se chcete nebo nechcete ohlédnout zpět a ochutnat vyzrálé, sladké, medem překypující plody minulých časů. Jsem Tom, a toto je Dohráno o hře Castlevania: Symphony of the Night (1997), dále jen Castlevania: SotN. Jedná se o úhelný kámen, který dodnes slouží jako předobraz pro subžánr akčních her nazvaný Metroidvania.

Termín technikus Metroidvania vznikl až někdy po roce 2000 a má za úkol označovat videohry, které spojují konkrétní rysy, jako například 2D zpracování, lokace navazující na sebe a jsou navzájem propojeny, získávání dovedností postavy, které zvyšují mobilitu, souboje s výraznými protivníky uzamykají cestu v před, a možnost návratu do dříve navštívených lokací.

To, že se jedná o definici nominalistickou a ne metafyzickou, je téma pro jiný článek. Castlevania: SotN přináší do tohoto seznamu důraz na nelineární průzkum mapy, kde klíčovou roli nehrají primárně dovednosti postavy, ale klíčové předměty. Dále je zde posilování postavy skrze získávání úrovní.

Co tedy činí tuto hru tak skvělou? Zábava spočívá v samotných předmětech. Různé meče a sady brnění můžete kombinovat dle libosti, čímž získáte širokou paletu dovedností, triků a stavů postavy. Háček spočívá v tom, že jednotlivé předměty samy o sobě neprozradí své vlastnosti. Je na vás odhalit charakter každého z nich. Někdy jsou vlastnosti zjevné na první pohled, jindy je potřeba objevit správnou kombinaci tlačítek, kterou zadáte na ovladači. A to ještě nemluvíme o možných synergiích mezi různými předměty.

Ve hře existuje několik možností, jak porazit toho či onoho protivníka, a každý průchod hrou může být unikátní do té míry, do jaké si dokážete hrát. Uvedu příklad: Druhý boss je vaše vlastní kopie a je poměrně odolný. Můžete se naučit jeho pohyby nebo se ho pokusit nějak obejít. Nejlepší volbou je mít u sebe předmět Stopwatch a zastavit čas přesně v okamžiku, kdy je protivník zranitelný. Najednou je celý souboj procházka růžovou zahradou. Sám Koji Igarashi v dobových rozhovorech hru označoval pojmem „Zeldatroid“. Důraz na předměty a jejich unikátnost je tedy zcela nepopiratelný.

Důraz není kladen na RPG mechaniky, jak se mnozí mylně domnívají, a díky tomu je titul koherentní. Akční složka prostupuje vším, začínaje soubojem a konče vyděláváním peněz (u knihovníka si můžete nakopit předměty). Metroidvanie posledních let bývají prostoupeny RPG mechanikami, a akční složka tím nepopsatelně a na první pohled nezjevně trpí.

Vždy, když vidím někde v recenzi napsáno, že hra je více „vania“ než „metroid,“ protože tam získáváte úrovně a dovednostní body, směji se až se za břicho popadám. Možná za to může nedostatečná znalost tohoto subžánru akčních her. Jako důkaz přikládám fotografii z Oficiálního Playstation Magazínu z července roku 2003.

Jak už to bývá, není vždy vše dokonalé. To, že předměty nemají popis, je záměr. Určité kombinace jsou silnější než jiné, což je záměr. Že určité kombinace předmětů mají sílu jako artefakty z jiné galaxie, je také záměr. (ještě dlouho budeme oplakávat Elden Ring 1.0) Co není záměr, je malá dostupnost předmětů na jedno použití, což způsobuje nehratelnost určitých kombinací. Tento neduh pak napravuje duchovní nástupce Bloodstained: Ritual of the Night (2019). Je vlastně legrační, jak se tento nedostatek opakuje v Dark Souls (2011), aby ho Elden Ring (2022) napravil.

Castlevania: Symphony of the Night (1997) není považována za úhelný kámen pro nic za nic. Svým důrazem na vnitřní kohezi (akční hra a ne RPG mechaniky) hravě poráží své daleko mladší konkurenty. Ti mladší z vás asi ani netuší, kolik toho takové hry jako Dark Souls nebo Elden Ring těží právě z této hry. Boj proti hraběti Drákulovi je prostě vynikající, ať už po stránce hratelnosti, hudebního doprovodu či grafického ztvárnění. Jestliže Final Fantasy VII a Metal Gear Solid patří do zlatého fondu konzole Playstation 1, tak tato Castlevania tam bez pochyby patří také, a dle mého skromného názoru by měla obsadit jednu ze tří prvních příček, a to i v roce 2023.

10/10

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *