Dokud nemáme tvář je dílo které se snaží převyprávět starověký mýtus o Kupidu a Psyché. Myslím, že se do dnešní doby dochovala neúplná verze z roku 125 n. l. Tato variace respektuje základní pilíře původního díla. Je zde král a ten má tři dcery. Nejmladší z nich (Psyché) je tak krásná že ji lidé vzdávají čest jako bohyni. Jinou bohyni to však rozzuří (zde Ungit) a ta si přeje její smrt. Psyché je tak obětována a přijde si pro ní západní vítr. Jakmile Kupido Psyché spatří, zamiluje se do ní. Odnese si ji do svého paláce, kde za ní přichází aby se těšil z její lásky. Psyché však nesmí spatřit jeho tvář. Její dvě sestry ji navštíví a přemluví ji k tomu, aby si do ložnice vzala lampičku a pohlédla alespoň krátce na jeho tvář. Kupidovi skane kapka rozžhaveného oleje po rameni a probudí se. Psyché uloží velký trest a jeho matka (v originále Venuše) z Psyché učiní svou otrokyni. Dá ji za úkol splnit tři neplnitelné úkoly…
Až při druhém čtení jsem pochopil proč je tato kniha považována za nejlepší knihu o lásce ve 20. století. O na je totiž o nestálém zoufání si a neschopnosti žít sám za sebe svůj život. Kniha je doslova protkána naprostým zoufalstvím, které je sem tam přerušenou světlou chvilkou. Je to svědectví o potřebě zdravé sebelásky ze které pak můžeme opravdově milovat ostatní. Hlavní hrdinka knihy Orual se po většinu času pouze trápí. Utrápí až na smrt každého, kdo je s ní v blízkém kontaktu. Tak jsem ji jako čtenář přál brzkou smrt. Ale bohové je dopřáli dlouhý útrpný život, který skončil smrti v naprostém osamocení. Orual byla jako Ungit. Neměla tvář. Svou identitu čerpala od druhých, stejně jako Ungit získávala konkrétnější rysy, když po ni stékala krev oběti.
Knihu jsem četl již po druhé. Při druhém čtení jsem ji vnímal zcela odlišně. Z hlavní hrdinky knihy mi bylo dost často zle a hlavně jsem porozuměl tomu, že se v tom mohu najít i já sám. Sám nevím, zda chci knihu opět otevřít někdy v budoucnu. Můžu ji ale doporučit každému, kdo chce pohlédnout na život plný utrpení způsobeným vlastním sobectvím. Knihu mohu doporučit každému, kdo chce nahlédnout do toho jak neumíme žít. Zdá se, že téma je stejně aktuální jako tehdy. Nevíme jak má vypadat dobrý život a nevíme jak má vypadat plná, pravá láska.