Zestárnul jsem do věku, ve kterém jsem opět schopen číst pohádky a při jejich čtení opět prožívat radost. Sáhl jsem tak po sérii Letopisy Narnie, kterou napsal C. S. Lewis. Lewise znám především z jeho populárně naučných teologických knih (Rady zkušeného ďábla, Problém bolesti…). Některé z těchto knih jsou složitější a nečtou se zrovna snadno. Odměnou vám budou časté aha momenty. To co tyto knihy všechny spojuje je otisk autorova charakteru, který v nich zanechal. Zrcadlí se v nich Lewisova laskavost.
Narnie se dá číst třemi různými způsoby. První způsob je čtení knih v pořadí ve kterém vyšly. Druhý způsob je čtení knih podle časové linky tamního světa. Poslední způsob je si vybírat jednotlivé díly zcela nahodile. Všechny způsoby jsou funkční a jako čtenář budeme mít jiný zážitek a také větší nebo menší zmatek ve své hlavě. Já jsem se rozhodl pro druhý způsob čtení a tak jsem začal číst od knihy s podtitulem Čarodějův synovec. Příběh knihy se odehrává docela dávno před událostmi knihy s podtitulem Lev, čarodějnice a skříň. Vypraví příběh o dívce a chlapci a jeho potřeštěném strýci.
Příběh začíná jednoho léta v Londýně, kde se seznáni Polly s chlapcem jménem Digory Kirke. Digoryho vychováva jeho teta Letty spolu s jeho strýcem Andrew. Digoryho strýc má v podkroví pokoj, ve kterém provází svůj soukromý výzkum kouzelných prstenů. Prsteny mají být pozůstatkem civilizace z Atlantidy a svým majitelům mají propůjčovat schopnost cestovat mezi světy. Strýček necha Polly zmizet a Digorymu nezbývá nic jiného než se za ní vydat. Společně pak objevují jiné světy, potkají královnu Jadis (později jako Bílá čarodějnice), omylem ji přivedou do svého světa a také se stanou svědky zrození světa nového, který se nazývá Narnie. Příběh vysvětluje jak se v Narnii ocitla pouliční lampa, doplňuje příběhové pozadí Digoryho Kirka a také vysvětluje jak vznikla ikonická skříň z druhého dílu.
Námět knihy velice čerpá z knihy Genesis. Snaží se jej ale převyprávět trošku odlišně a Lewis jej doplňuje i o své vlastní prvky. V příběhu se objevují prvky řecké mytologie ale také zmínka o Atlantidě. Městu předpotopní civilizace s vyspělou technologii. Jak už jsem zmínil výše, Lewis se snaží rozpracovávat biblické motivy dětskou řečí. Kromě události o vzniku světa tak vysvětluje i jiné teologické otázky. Uvedu příklad. Královna Jadis je původně ze starého, válkou zničeného světa Charn. Je sice královnou ale má zlé srdce. Prostor mezi světy jí připravuje o sílu a v Narnii musí postupně sílit a čekat na svůj čas. Proč je Jadis (i strýčkovi) v Narnii a v prostoru mezi světy zle a vypadá to že zemře? Proč je tam naopak oběma dětem dobře a klidně by tam zůstaly na věky? Protože to jsou světy ve kterých není místo pro zlo a už vůbec ne pro nikoho kdo má zlé srdce. Jedná se o přirovnáni k nebi, kde není místo pro lidi se zlým srdcem, byť žijí ve stavu hříšnosti a dělají chyby.
V jádru je to pohádka, kde o každé postavě můžete jasně říct kdo je zlý a kdo dobrý. Pohádka která si nedává moc práci s vykreslováním postav ale na druhou stranu má moc krásné ilustrace, které to řeknou za text samotný. Je krásná byť místy ztrácí tempo. Skvělý je i překlad do češtiny, neboť se v něm zachovala autorova dobrota a ta je z textu cítit na každé stránce. Jedná se tak o ideální knihu pro četbu dětem před spinkáním.