Život měnící rozhodnutí
To jsem se vám ještě nesvěřil o hře, kterou jsem jednoho dne musel prostě přestát hrát. Téhož roku jsem si na koleji stáhl bezplatnou ukázku hry Monster Hunter 3 Ultimate. Demíčko mě nijak zásadně nepřesvědčilo ke koupi. Reklama je ale zákeřná a tak mi tento produkt tak dlouho ležel v mysli, až jsem ho za pár měsíců sehnal z bazaru. Na to, co se dělo potom, nejsem vůbec pyšný. Hru, která je určena k hraní především online, jsem hrál sám a tak moc, že mi odešlo tlačítko pro udáváni směru a své 3Desko jsem musel reklamovat. 🙁 V MH3U jsem nechal nějakých 230 hodin!!! čistého času a to jsem sotva udělal nějaké G-Rank úkoly. Extrémně návyková záležitost, ve které jsem utopil moře času. Některá monstra jsem lovil opakovaně, takže se mi o některých soubojích snad i zdálo. Po vyřízené reklamaci jsem se k hře už nevrátil. „Už nikdy v životě nesmím dopustit, abych u dalšího produktu doslova ztratil život“, řekl jsem si. Od té doby se dalším Monster Hunter hrám úspěšně vyhýbám.
Když tak na to vzpomínám, tak po Monster Hunter 3 Ultimate, už jsem na svém 3Desku neměl co hrát. Nějaký čas jsem se věnoval šesté generace Pokémonu (X/Y), ale ani ti pokeši mi nevydrželi dlouho. Na konzolku se tak na nějaký čas prášilo. Já si dával svůj život dohromady. Z toho období si pamatuju akorát Shin Megami Tensei: Devil Summoner – Soul Hackers (já vím název je dlouhý a vlastně děsivý) a Bravely Default.
Historka o přípravě na zkoušku
Píše rok 2016 a já mám před sebou zkouškové období na oboru sociální práce a soc. politika. Více než ústní zkouška ze sociologie mě však trápil zákys na jednom bossovi, přes kterého jsem se nemohl dostat. Zkouškové před vánoci jsem trávil v režimu o půl osmé budíček, jídlo, dejme tomu hygiena, Bravely Default do vybití baterky, pauza na nabití a tím na jídlo, Bravely Default do osmi večera. Další den repete. A jak dopadla zkouška? Skvěle! Kolegyně se trávily strachem a já jsem řešil kombinace správných schopností, kouzel a vybavení. Když to teď po sobě čtu, tak si uvědomuju, jak jsem si ubližoval… Vtip spočívá v tom (alespoň pro nás), že touto vzpomínkou škádlím svou ženu, která patřila do té skupiny studentů, kteří se museli na každou zkoušku tvrdě připravovat. (Pokud někomu teď došlo, že nejsem nerd s akné co hraje jenom videohry a má mizerně rozvinutou schopnost verbální komunikace s lidmi a to převážně se ženami, tak dobré ráno.)
Jak to všechno dopadlo?
Přišlo období, kdy jsem své původní 3Desko prodal. Herní sucho a osobní nezájem mě přesvědčily k prodeji. Jo a také to, že měla vyjít revize s vyšším výkonem a hlavně druhou páčkou! Pak jsem studoval a randil, takže jsem si nevyhradil čas na hraní videoher. 🙂 Nějak v mezičase jsem ve výprodeji koupil New Nintendo 2DS a pár her. V praxi to znamená, že mám verzi s vyšším výkonem, druhou páčkou a dalšími tlačítky, ale neumí zobrazovat hry ve 3D. Byl jsem moudřejší a hry, které mají pro mě hodnotu, jsem nakoupil převážně z druhé ruky. Sehnat Ocarinu of Time 3D za 390,- je prostě mňam. Ještě když víte, že máte k dispozici lepší verzi, než je momentálně na Switchi. 🙂 Pravdou je, že jsem na něm pořádně hrál až loni onu Zeldu. Celou tu dobu (téměř 2 roky) nové 2Desko leželo v krabici a stěhovali jsme se spolu z bytu do bytu. Přes veškeré technické zastaralosti se mi na něm hraje pořád dobře. Jsou na něm tituly, které dobře zestárly. Určitě jej stojí vlastnit už jen kvůli dvojici her Super Mario 3D Land a The Legend of Zelda: Ocarina of Time 3D. Dále pak namátkou Metroid: Samus Return nebo Dragon Quest 7 / 8. Za pár let se internet bude hemžit články a hlavně videi, kde lidé budou na tuto dobu nostalgicky vzpomínat. Budou tuto éru romantizovat a tvrdit, že tehdy byl gaming ještě v dobré kondici. 3Desko není bez chyb. Startovací tituly byly prostě nic moc a mnohé další pak nenaplnily očekáváni. Není toto však pravda o každém produktu? Nikdy se nezavděčíte všem. Pro mě osobně patří 3DS / WiiU éra mezi ty dobré časy. Jsem nesmírně rád, že jsem mohl být u toho! <3
Text byl napsán na výzvu Klubu blogerů. Téma pro měsíc leden (2023) zní „Kdo si hraje, nezlobí“. Pokud sám bloguješ, neváhej a přihlas se také do klubu.